Jak číst ve výsledcích

Naučte se správně číst výsledky svého vyšetření. Orientace v nich není složitá a pomůže vám eliminovat případné obavy, nebo naopak podcenění významu jednotlivých zdravotních ukazatelů. Čemu na výsledkovém listu věnovat největší pozornost, jak se určují referenční meze a dle čeho poznat, zda je namístě navštívit lékaře?  

Jak správně číst laboratorní zprávu?

Výsledková listina je rozdělena do několika částí:

  • V záhlaví najdete údaje o laboratoři, která vyšetření provedla.
  • Pod ním jsou uvedené identifikační údaje pacienta a laboratorní číslo, dle kterého je možné výsledek kdykoli dohledat v archivu.
  • Následuje tabulka, při jejímž čtení postupujeme zleva doprava (využijte interaktivní popisky):

Výsledkový list – interaktivní vysvětlivky

Kterých informací na výsledkové listině si mám jako laik především všímat?

Na výsledkové listině si vždy nejprve zkontrolujte své osobní údaje. Pakliže souhlasí, můžete se rovnou zaměřit na výsledky vyšetření uvedené ve sloupcích 2 a 3 tabulky. Jak vaše vyšetření dopadlo, poznáte na první pohled dle barvy výsledku (ad tabulka výše) a umístění hvězdičky, která ukazuje, zda je výsledek v normě nebo mimo ni.

Zvýšenou pozornost věnujte také případným slovním poznámkám uvedeným pod tabulkou.

Co jsou referenční hodnoty?

Referenční hodnoty, označované také jako referenční meze či rozmezí, slouží pro interpretaci výsledků laboratorních vyšetření. Jedná se o rozmezí hodnot, které u testovaného parametru odpovídají zdravé populaci. Jednoduše řečeno ukazují, jaké hodnoty by měl mít zdravý člověk stejného pohlaví a věku. 

Výsledek testu mimo referenční rozmezí nemusí automaticky znamenat přítomnost onemocnění. Často se jedná spíš o signál k dalšímu sledování a konzultaci s lékařem. Interpretace výsledků vždy závisí na celkovém zdravotním stavu, anamnéze a dalších faktorech.

Dle čeho se určuje referenční rozmezí? A proč se může u různých laboratoří lišit?

Pro některé parametry, jako je například hladina cholesterolu, krevního cukru (glukózy) nebo tuků (lipidů), stanovují referenční meze odborné společnosti (například Česká společnost klinické biochemie).  

U většiny dalších vyšetření si má dle obecného doporučení nastavit referenční meze každá laboratoř sama – podle svých zkušeností, odborné literatury nebo údajů uvedených v příbalové dokumentaci testovacích sad.  Z tohoto důvodu nemusí být referenční meze u všech laboratoří stejné. Pokud chcete mít o svém zdravotním stavu dlouhodobě co nejpřesnější přehled, je ideální podstupovat laboratorní vyšetření vždy u stejné laboratoře nebo v rámci jedné laboratorní sítě.

Pokyny k odběru

Jaké faktory mohou ovlivnit výsledky laboratorních testů?

Naprosto klíčovým faktorem pro dosažení validních výsledků vyšetření je správná příprava na odběr krve.

Dále může výsledky významně ovlivnit například těhotenství. Často během něj dochází ke změnám v krevním obraze či lipidovém systému, zvýšené sedimentaci nebo hormonálním výkyvům. Laboratoř při samotném hodnocení výsledků k těhotenství obvykle nepřihlíží – vliv na jednotlivé ukazatele zdraví je silně individuální a normy nejsou pevně stanovené. Ošetřující lékař však ví, že v tomto období běžně dochází ke změnám a při interpretaci výsledků k nim přihlíží. 

Dalším zásadním faktorem je probíhající onemocnění – i to, o kterém pacient zatím neví. Projevy nemocí v laboratorních hodnotách se však liší případ od případu.

Proto je vždy důležité, aby každou odchylku od normy zhodnotil lékař, který zná váš celkový zdravotní stav.
Pro docílení validních výsledků je rovněž velmi důležité dodržovat lačnění, eliminaci fyzické zátěže a další pravidla před odběrem krve.

Přihlíží se při zpracování výsledků vyšetření k věku a pohlaví?

Ano, při zpracování výsledků vyšetření se k takzvaným neovlivnitelným faktorům (věk a pohlaví pacienta) vždy přihlíží. Tyto údaje mají pro správné vyhodnocení zásadní význam. Odrážíme se přitom od rodného čísla, u cizinců bez tuzemského pojištění pak od data narození a pohlaví pacienta uvedeném na žádance.

 Jak rozpoznat nepatrné odchylky od skutečně závažných hodnot?

Nepatrné odchylky lze od výrazných rozeznat na první pohled – dle barvy, kterou je výsledek uvedený. Černá značí výsledek v normě, modrá mírnou odchylku, červená upozorňuje na odchylku významnou. Jak v případě mírné, tak výrazné odchylky je na místě konzultace s lékařem.  

Pozornost si ale někdy zaslouží i hodnoty v rámci normy, a to v případě, že se výrazně mění v čase. Existují parametry, například hemoglobin, které mají velmi široké rozmezí hodnot. Pakliže se váš výsledek standardně pohybuje kolem 150 g/l, a najednou je vám naměřeno 121 g/l, jedná se o změnu, která si zaslouží pozornost lékaře.  Pokles může odrážet chronické krevní ztráty, kterých si pacient není vědom. 

Zároveň je třeba si uvědomit, že mám-li laboratorní výsledky určitého parametru v normě, nemusí to vypovídat o mém celkovém zdraví. Ne všechna onemocnění se v laboratorních hodnotách projeví. Proto vždy platí, že pociťujete-li zdravotní potíže, navštivte lékaře.  

Které laboratorní testy jsou náchylnější k dočasným výkyvům? Např. jak rychle se může změnit hladina cukru v krvi, cholesterolu nebo zánětlivých markerů?

K dočasným výkyvům je náchylná například hladina cukru v krvi. Proto je velmi důležité chodit na odběry krve ráno a nalačno. V takovém případě je hladina relativně stabilní a je možné změřit její skutečný stav neovlivněný aktuální stravou. Bez lačnění mohou kolísat také triacylglyceroly (tuky) nebo zánětlivé markery (jako je CRP), které svižně stoupají a poměrně rychle klesají. Při neobvyklých výsledcích doporučujeme testování zopakovat.  

Specifická je také například hladina železa, která velmi závisí na složení stravy. Po konzumaci jídla bohatém na železo může jeho hladina zůstat vysoká i několik týdnů. Pokud si chcete zkontrolovat reálný stav zásob železa, kromě odběru nalačno doporučujeme alespoň na 14 dní vynechat železo v potravinových doplňcích i ve stravě.

Je vhodné konzultovat veškeré výsledky laboratorních testů s lékařem?

V případě, že jsou výsledky v normě, nebo v rámci normy nedochází k výrazným odchylkám při pozorování v čase, není nutné lékaře kontaktovat. Výsledky mu však při nejbližší příležitosti, například při pravidelné kontrole, nasdílejte, aby je mohl zaznamenat do vaší zdravotní dokumentace. V případě jakýchkoli odchylek, zdravotních potížích, nebo pokud si nejste jisti, jak výsledky správně interpretovat, lékaře vždy alespoň telefonicky kontaktujte.  

Kdy je nutné vyhledat lékaře neprodleně?

Lékaře je nutné bez odkladu kontaktovat v případě naměření kritických hodnot. Jedná-li se o vyšetření, které bylo indikované lékařem, povinnost neprodleného nahlášení mají pracovníci laboratoře. U laiků samoplátců, kteří se necítí natolik zle, aby šli k lékaři, je naměření kritických hodnot nepravděpodobné. Jakékoli odchylky od normy je s lékařem třeba konzultovat v horizontu nejbližších dní. 

Je při mírně zvýšených nebo mírně snížených hodnotách nejprve vhodné test opakovat? Po jak dlouhé době?

Mírně zvýšené i snížené hodnoty ideálně vždy konzultujte s lékařem. Ten na ně pohlédne v souvislosti s Vaší anamnézou, nejlépe posoudí jejich závažnost a nastaví další postup.

Jak často je vhodné preventivní testy opakovat, je-li aktuální výsledek v normě?

Je-li záměrem vyšetření prevence a pacient nepociťuje žádné potíže, ideální interval pro absolvování jednotlivých vyšetření je jednou za rok.   

Nejčastější laboratorní testy SYNLAB a jejich interpretace:

Glykémie – jak z výsledků poznat, jestli mám cukrovku?

Cukrovku můžeme zcela vyloučit při výsledku do 5,5 mmol/l. Dosáhne-li naměřená hladina hodnoty do 6,69 mmol/l, jedná se o zvýšenou koncentraci glukózy, která ještě cukrovku neznamená. V takovém případě je třeba kontaktovat lékaře, případně zkusit na čas upravit režim (zdravá strava, eliminace tuků a cukrů, pohyb) a měření po měsíci opakovat. Může se jednat o náhlý výkyv například vlivem stresu. Hladina vyšší než 7 mmol/l značí rozvinuté onemocnění cukrovkou.

Při vyšetření hladiny cukru si vždy dejte pozor na nutnost ranního lačnění před odběrem. Nedodržení tohoto pravidla může zásadně ovlivnit výsledky.

Cholesterol a tuky – jak číst výsledky HDL, LDL a triglyceridů?

U hladiny cholesterolu se lze zcela jednoznačně řídit referenčními mezemi. Podléhá totiž doporučením odborných společností a všechny laboratoře ho mají stejné. Dosahuje-li hodnota celkového cholesterolu maximálně 5 mmol/l, HDL u mužů pod 1 mmol/l, u žen pod 1,2 mmol/l a LDL do 3 mmol/l, výsledky jsou v normě. V případě mírné odchylky (například 5,2 mmol/l) je vhodné zavést režimová opatření (zdravá strava, eliminace tuků a cukrů, pohyb) a zopakovat vyšetření s časovým odstupem půl roku, kdy se začne změna režimu projevovat. Při vyšších hodnotách kontaktujte lékaře.

Jaterní testy – kdy signalizují problémy s funkcí jater?

Při měření hladin jaterních enzymů AST a ALT se není třeba znepokojovat ani při mírných odchylkách (do 1 µkat/l). Způsobit je může například užívání některých léčiv (často s obsahem paracetamolu) nebo bezprostředně prodělané onemocnění. Určitě je však v takovém případě vhodné test opakovat, a to ideálně za tři týdny. Jsou-li odchylky vyšší, signalizují problém s funkcí jater a je třeba vyhledat lékaře.

Vitamíny/minerály – jaké výsledky značí, že bych se na ně měl zaměřit?

U vitamínů a minerálů platí jednoduché pravidlo – prokáže-li test nízkou hladinu, je třeba zaměřit se na jejich doplnění, a to vždy ideálně ze stravy. Výjimku tvoří kriticky nízká hladina vitamínu B12, která může značit onemocnění žaludku. Lékaře vyhledejte i v případě naměření příliš vysokých hodnot vitamínů a minerálů, které poukazují na nadbytečný příjem nebo předávkování.

Krevní obraz – co znamenají jednotlivé položky?

V rámci krevního obrazu se vyšetřují 3 hlavní složky krve, tedy červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky včetně jejich charakteristických vlastností. Jedná se o nespecifické vyšetření, které může upozornit na celou řadu zdravotních potíží. Odchylky od referenčních hodnot je proto vždy vhodné konzultovat s lékařem.

Hodnoty bílých krvinek nejčastěji odráží zánětlivý stav organismu. Při bakteriální infekci bývá jejich počet zvýšený, při virové často snížený. Nízké i zvýšené hodnoty mohou rovněž poukazovat na onemocnění kostní dřeně.

Snížená hodnota červených krvinek může být způsobena například ztrátou železa, případně nedostatkem vitamínu B12.

Nižší hladina hemoglobinu je celkem běžná u menstruujících žen. Souviset může s deficitem železa, v takovém případě je proto dobré vyšetření doplnit o stanovení jeho hladiny. Má-li nízkou hladinu hemoglobinu muž, je vždy namístě kontaktovat lékaře. 

CRP – jak poznám z výsledků krve zánět?

CRP neboli C-reaktivní protein je bílkovina, kterou tělo produkuje při reakci na jakýkoliv zánět. Ten v organismu vzniká jako přirozená odezva na poškození tkání, tedy při nemoci či například po poranění. U zdravého jedince dosahuje hladina CRP maximálně 3 mg/l, pokud hodnoty překročí tuto hranici, svědčí to o přítomnosti zánětlivého procesu v těle. Středně těžký zánět se obvykle projevuje hodnotami mezi 40−200 mg/l, extrémně vysoké hodnoty nad 200 mg/l vyžadují okamžitý lékařský zásah​. Zánět přitom může mít akutní nebo chronický charakter.