Neurologický balíček Balíček laboratorních testů

Slouží ke zjištění aktuálního zdravotního stavu. Základními sledovanými parametry jsou červené krvinky, bílé krvinky , event. jejich rozdělení, krevní destičky. Používá se k vyhledávání, diagnostice a k monitorování různých druhů nemocí a stavů, které mohou ovlivnit krvinky – např. anémie, infekce, krvácivé stavy nebo nádorová onemocnění.

Krevní obraz je vyšetření krve, které zjišťuje stav jednotlivých krevních elementů.

Patří mezi základní laboratorní vyšetření pro diagnostiku a sledování léčby řady onemocnění.

Provádí se při preventivních prohlídkách, je součástí předoperačního vyšetření. Výsledky vyšetření informují o tom, zda počet a kvalita jednotlivých krevních buněk (erytrocytů, leukocytů a trombocytů), a dalších odvozených parametrů těchto buněk, odpovídají normálu. Výsledky jednotlivých parametrů spolu souvisí, a proto se krevní obraz vyhodnocuje komplexně. Anomálie mohou poukazovat na probíhající infekci či jiná nezhoubná i zhoubná onemocnění (chudokrevnost, leukemie, krvácivé stavy aj.).

K čemu vyšetření slouží: k získání přehledu o celkovém zdravotním stavu.

Standardní KO zahrnuje:

• RBC - počet červených krvinek (erytrocytů) na objem krve (zpravidla 1l)

• HGB - koncentrace hemoglobinu (krevní barvivo) na objem krve

• HCT - hematokrit

• parametry červených krvinek – střední objem erytrocytu (MCV), střední množství hemoglobinu v erytrocytu(MCH), střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytech(MCHC), distribuční šíře objemu erytrocytů – variační koeficient (RDW-CV)

• WBC - počet bílých krvinek (leukocytů) na objem krve

• PLT - počet krevních destiček (trombocytů) na objem krve

Výsledky krevního obrazu hodnotí jednotlivé složky krve, především červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky, a jejich vlastnosti.

Co nám řeknou jednotlivé hodnoty:

Erytrocyty transportují kyslík z plic do celého těla, díky jeho navázání na hemoglobin, bílkovinu přítomnou v erytrocytech, která dává krvi její červenou barvu. Nízký počet erytrocytů a/nebo nízká hladina hemoglobinu (krevní barvivo) mohou poukazovat na chudokrevnost (anémii), která může být izolovaná, nebo může provázet některá závažná onemocnění. Tělo je dle stupně anémie nedostatečně zásobováno kyslíkem. Naopak vysoká hodnota těchto parametrů způsobuje vysokou viskozitu krve, která se tak ztíženě dostává do tkání a orgánů a dochází ke zhoršení zásobení buněk kyslíkem a živinami. Vyskytuje se u některých krevních onemocnění, onemocnění srdce a plic, u kuřáků, při dehydratacích a fyziologicky při delším pobytu s nízkým obsahem kyslíku (např. ve vysokých nadmořských výškách).

Hematokrit – Hematokrit vyjadřuje poměr objemu červených krvinek k objemu krevní plazmy, a tak jeho zvýšení či snížení koreluje s množstvím erytrocytů a hemoglobinu a příčinami jejich zvýšení nebo snížení. Charakterizuje tak viskozitu krve s možností posouzení rovnováhy tekutin v těle.

Počet červených krvinek, hemoglobinu a hematokritu spolu zpravidla souvisí, protože všechny zohledňují aspekty červených krvinek. Nízké hodnoty mohou ukazovat na anémii, která často bývá důsledkem nedostatku některých vitamínů či železa. Dalšími důvody může být i jiné onemocnění či ztráta krve.

Bílé krvinky – leukocyty pomáhají v boji proti infekcím a rakovinnými buňkám.

Jsou to obranné buňky těla. Ke zvýšení jejich počtu dochází např. u akutních infekcí, alergií, zhoubných nádorů, zhoubných onemocnění krve... Ke snížení počtu leukocytů dochází u infekcí, některých zhoubných onemocnění krve, intoxikací léky…

Krevní destičky – Trombocyty kontrolují krvácení tím, že pomáhají tvořit sraženiny.

Zvýšené množství trombocytů provází záněty, některá zhoubná onemocnění krve, vyskytuje se u pacientů po odnětí sleziny. Významné zvýšení trombocytů může způsobit stavy spojené s rizikem vzniku trombů v těle, ale i naopak stavy krvácivé. Snížené množství trombocytů může být u zhoubných onemocnění krve, u infekcí jako projev autoimunity či jiné krvácivé poruchy. Dle stupně snížení trombocytů je možný vznik spontánních krvácivých stavů.

Střední objem erytrocytů (MCV): Udává průměrný objem erytrocytu. Zvýšená hodnota je např. u kuřáků, alkoholiků, u osob s nedostatkem folátů a vitamínu B12. Snížená hodnota se ukáže nejčastěji při nedostatku železa ale i mědi a vitamínu B6 a také při dlouhodobém krvácení.

Střední barvivo erytrocytu (MCH): Udává průměrnou hmotnost hemoglobinu v jednom erytrocytu. Zvýšená hodnota je při nedostatku folátů a vitamínu B12, jaterních poruchách. Snížená hodnota je při nedostatku železa, mědi, vitamínu B6 a při dlouhodobém krvácení.

Střední barevná koncentrace (MCHC): Udává koncentraci hemoglobinu ve všech erytrocytech. Snížená a zvýšená hodnota se vyskytuje u hematologických onemocnění, např. anémií. Vyšší hodnoty, nekorelující s příbuzným parametrem MCH jsou často způsobeny interferencí při analýze, kterou způsobují zvýšené tuky v krvi, potravinové doplňky, léčiva, chladové protilátky aj.

RDW-CV: Je distribuční šíře erytrocytů. Zvýšené hodnoty ukazují na přítomnost nestejně velkých červených krvinek. Tento parametr je významný u hematologických onemocnění, zejména anémií.

Pozn.: Krevní obraz je komplexní soubor výsledků, které spolu úzce souvisí, a jednotlivé výsledky nelze interpretovat bez návaznosti na ostatní hodnoty. Výsledky konzultujte se svým lékařem.

Glukóza se jako přímý zdroj energie nebo se ukládá ve formě glykogenu, resp. mastných kyselin. Za normálních okolností se z organismu vylučuje močí.

Stanovení glukózy se využívá při diagnostice a monitorování diabetes mellitus a poruch glukózového metabolismu.

K čemu vyšetření slouží: stanovení hladiny cukru v krvi ke zjištění cukrovky

Zvýšené hodnoty mohou indikovat:

(hyperglykémie)

• diabetes mellitus, gestační diabetes

• onemocnění CNS (encefalitida, edém mozku, tumory, meningitida)

• onemocnění pankreatu

• vliv léků

Snížené hodnoty mohou indikovat:

(hypoglykémie)

• fyziologicky: těhotenství, laktace, velká fyzická námaha

• hladovění

• hyperinzulinismus

HbA1c je forma hemoglobinu, která vzniká navázáním glukózy (cukru) na červené krvinky. Vyšetření HbA1c ukazuje, jaká byla průměrná hladina cukru v krvi za posledních 2–3 měsíce. Je to klíčový ukazatel pro diagnostiku a sledování cukrovky (diabetu).

Kdy má smysl test absolvovat?
Vyšetření se doporučuje:

• při podezření na cukrovku nebo prediabetes,
• ke sledování účinnosti léčby diabetu,
• jako součást preventivní kontroly u rizikových osob (např. nadváha, vysoký krevní tlak, rodinná anamnéza cukrovky).

Co může ovlivnit výsledek?
Výsledek může být ovlivněn některými krevními onemocněními (např. anémií), stavem červených krvinek nebo nedávnou transfuzí. U většiny lidí však poskytuje spolehlivý přehled o dlouhodobé hladině cukru v krvi.

Citlivý marker zánětu v těle a rizika kardiovaskulárních onemocnění. Vzestup hladiny CRP odráží probíhající zánětlivý proces v těle. Nejčastěji se jedná o bakteriální infekce, dále pak revmatoidní artritidu, případně může poukazovat na infarkt myokardu, trauma, pooperační stavy či maligní nádory.

Sedimentace erytrocytů (zkráceně ESR) je jednoduché krevní vyšetření, které měří, jak rychle se červené krvinky (erytrocyty) usazují na dně zkumavky. Rychlejší sedimentace může naznačovat přítomnost zánětu, infekce nebo jiného onemocnění v těle

Kdy má smysl test absolvovat?
Vyšetření se používá jako orientační ukazatel při podezření na zánětlivá, nádorová nebo autoimunitní onemocnění. Pomáhá také sledovat průběh již diagnostikovaných stavů, jako je revmatoidní artritida, infekce nebo některé typy anémií

Co může ovlivnit výsledek?
Zvýšené hodnoty mohou být způsobeny zánětem, infekcí, nádory, anémií nebo těhotenstvím. Naopak snížené hodnoty se mohou objevit např. při polycytémii nebo srpkovité anémii. Výsledek je nespecifický – neukazuje přímo příčinu, ale signalizuje, že v těle může probíhat patologický proces

ALT (alaninaminotransferáza) je enzym, který se podílí na metabolismu dusíku v organismu. Stanovení ALT je citlivým indikátorem poškození jaterní tkáně.

ALT je vysoce specifický marker pro jaterní onemocnění – ke zvýšení sérových hodnot dochází již při malém poškození. Při poškození jater se ALT uvolňuje do krevního oběhu dříve, než se objeví další známky jaterního poškození, jako je například žloutenka (zežloutnutí kůže a očního bělma). Vyskytuje se především v játrech, ale i v kosterních svalech – uvolňuje se při poškození buněčné membrány.

Zvýšené hodnoty mohou indikovat:

• poškození jater (toxické, karcinom, metastázy do jater)

• srdeční selhání

• onemocnění žlučových cest a pankreatu

Snížené hodnoty mohou indikovat:

• deficit vitaminu B6

AST (aspartátaminotransferáza) Ke zvýšení hodnot dochází po intenzivním tělesném cvičení, nebo u obézních osob. Jeho hladina se může zvýšit při poškození kosterních svalů.

Vyskytuje se především v játrech, ale také v kosterním svalstvu, srdci, ledvinách, mozku, pankreatu a erytrocytech. Jsou-li játra nebo svalové buňky poškozeny, uvolňují AST do krve.

Zvýšené hodnoty mohou indikovat:

• poškození jater (virová hepatitida, infekční mononukleóza, chronická hepatitida, jaterní cirhóza a dal.)

• onemocnění myokardu (srdce)

• onemocnění kosterních svalů (svalová dystrofie, zhmoždění svalů, dlouhotrvající námaha a dal.)

Snížené hodnoty mohou indikovat:

• deficit vitamínu B

• uremii (nedostatečná funkce ledvin)

• podání některých léků